Nejhorší rande mýho života

24. července 2018 v 0:16 | Celene |  My diary
Zrovna jsem se vrátila domů z, jak nadpis vypovídá, nejhoršího rande mýho života. Dost jsem o tom přemejšlela cestou domů a horší sem asi fakt nikdy nezažila. Myslím, že se mi nikdy předtím nestalo, že bych reálně uvažovala o tom, že odejdu během prvních pěti minut. Celkem nasbíral 9 mínusovej bodů. Večer začíná. Sraz 20:40. Jsem tak o pět minut dřív. On nikde. Óká. Nechci tam být první, takže se nenápadně procházím okolo místa určení. 20:40. On nikde. Žádná omluvná sms - mínus první bod. 20:45 se objeví a ani se neomluví - mínus druhý bod. Jdeme do kina. Film začíná 20:50, ókááá. Kupuje lístky. "Můžeme si vybrat místa?" ptám se slečny u pokladny. "Už máme vybráno," odbude mou otázku, slečna na mě otočí obrazovku, on pokračuje "je to dobrý." Místa v pátý řadě asi z patnácti. Nesnáším sezení vpředu. Nenechal mě vybrat místa - mínus třetí bod. Zamířím k baru s občerstvením pro popcorn. Předpokládám, že mě následuje - chyba. Kupuju si popcorn. Rozhlížím se, kde je, vzhledem k tomu, že film začíná za 2 minuty a já musím ještě na záchod. Čeká frontu u mašinky na kontrolu výhry z vstupenek - teď?? jako vážně?? dělá si prdel??? Mínus čtvrtý bod. Asi jsem se musela tvářit dost výmluvně, protože vzdal frontu a zamířil ke mě a nasledně k týpkovi, co kontroluje vstupenky. Těsně před naším sálem jsem mu vrazila do ruk tu krabici s popcornem, jestli mi ji může podržet, že si chci ještě odskočit. Jdu na WC. Je to chvilička. Vrátím se zpátky k sálu. Ten blbec nikde!!! Dělá si prdel??? V tenhle moment reálně uvažuju, že si na ten film radši zajdu někdy jindy a sama. Pak si ale vzpomenu na tu investici do popcornu a že sem se přece jen na ten film těšila celej mizernej den. S (dopředu marnou) nadějí vstupuju do sálu s tím, že si třeba taky odskočil. Neodskočil. Sedí na místech. REALLY???!!! Mínus pátej bod kámo! Krabice popcornu položená na sedačce vedle něj. Trailery už začaly. Ty místa sou vážně debilní. První tři minuty uvažuju o tom, že si přesednu o jedno místo víc doleva, abych byla aspoň skutečně na středu, když už nic jinýho.


Celej film mám pocit, že sedím vedle totálně cizího člověka a vlastně ho ani moc nevnámám, protože mezi náma nedochází k absolutně žádný interakci. Aspoň, že film je boží. Jednička byla sice tisáckrát lepší, ale probouzí to ve mě krásnou nostalgii a slzy. SLZY!! O víkendu otec odšrouboval mou citovou zátku a evidetně nastal čas pro slzavé období. Brečela jsem. Nic. Nevadí. Nezájem. Film končí. Překvapuje mě, že se nezvedá hned po nápisu THE END. Konec titulků. Zvedá se, i když já ještě sedím. Alespoň se mě nesnaží překračovat, je na tom tak bídně, že bych mu za to snad měla dát jeden plusový bod. No ty vole... Odcházíme ze sálu. Nasraně prsknu prázdnou krabicí silou do koše, protože jsem fakt vzteklá. Takhle jsem si ten večer nepředstavovala. Vycházíme ze sálu, vypadá to, že míří rovnou ze schodů. Ignoruji ho a ani se tím směrem nepodívám, mířím znova na záchod. Periférním viděním vidím, že to stáčí a jde taky. Naštěstí na pány a ne za mnou. Vracím se. Nikde ho nevidím. To šel jako dolů beze mě?! Překvapivě se objeví, sedl si temnýho stínu na lavičku vedle sálu. Dává mi jeden z lístků, abych si mohla vyzvednout výhru. Poprvý za večer KOMUNIKUJE. Ovšem do očí se mi za celej večer nepodíval ani jednou. Zamíříme k jedné z mašinek zkontrolovat výhru. Mají tam dvě. Vyťukávám svůj kód ze vstupenky. Je dlouhej jak prase, tak mi to chvilku trvá. Udělám v tom chybu, smaže se mi to a musím ťukat znova. Otočím se za sebe - odešel k té druhé mašince a nechal mě tam stát samotnou. To jako fakt?! Mínus šestej bod! Odcházíme z kina. Nezeptal se mě, jak se mi líbil film a o filmu se vůbec nenamáhá mluvit. Mínus sedmej bod. Prakticky mlčky sjíždíme eskalátory a vymotáváme se z obchoďáku ven. Když už jsme skoro u metra, položí otázku jestli rovnou na metro nebo zase procházka lesem. Vzhledem k tomu, jak je to do teď špatný, moc v tom pokračovat nechci. Řeknu, že jsem unavená a procházku příště. Jde mlčky vedle mě. Najednou z ničeho nic prudce odbočí doprava "ahoj!", zmizí mi z dohledu a nechá mě tam jako opařenou samotnou! WHAT THE FUCK????!!!! Mínus OSM!!! A to to asi ještě počítám dost mírně. Mínus 9 za ten absolutně žádnej oční kontakt za celou dobu. TWL mám fakt dost. A to jsem se na ten večer fakt těšila. Nechápu. První rande bylo celkem ok. Jak mohlo bejt druhý tak strašný?! Každopádně jedno je jasný. Třetí rande už chlapče nečekej.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 SáraD. SáraD. | Web | 24. července 2018 v 15:55 | Reagovat

ouh wow, tak takovýhle rande, no jedině dobře, že mu třetí šanci nedáš, možná se dá pár věcí, ale tohle je moc

2 Janiss Janiss | Web | 26. července 2018 v 18:37 | Reagovat

Na čem jste byli? Na Mamma Mia? Nic neříkej, jdu na to v neděli až :D Jinak teda supr rande :D Kdo platil ty lístky?:D

3 Nicol (hollywood-girls.blog.cz) Nicol (hollywood-girls.blog.cz) | Web | 1. srpna 2018 v 13:41 | Reagovat

Já vím, že tobě to v ten den nepřišlo vtipné, ale jak jsi to napsala, já se u toho musela smát, sice až tak hrozné rande jsem nikdy snad nezažila, možná některé z prvkl, jako oční kontakt, ale tohle nikdy, miluju tvůj styl psaní! A to, že nebude další, tomu se ani nedivím no :)

4 :/ :/ | 2. srpna 2018 v 1:47 | Reagovat

What the fuck! I never heard about such a rude gay like him! Fucking idiot! I can imagine how you felt! :/ And then probably he expected a sex or etc./ Jesus!!!!

5 Romi Romi | E-mail | Web | 12. srpna 2018 v 19:31 | Reagovat

:DD ups no furt to mas jeste dobrý mě na rande přišel uplně jiny kluk než s fotek :D

6 Degenwow Degenwow | Web | 30. listopadu 2018 v 16:08 | Reagovat

To snad nejde takhle bodovat ostatní ne?

7 DegenWOW DegenWOW | Web | 30. listopadu 2018 v 16:08 | Reagovat

[5]: Tak to je dost blbý ale :D a i nebezpečný dost. Jestli se někdo vydával za někoho jinýho.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama