Prosinec 2010

Šťastný nový rok... :-)

31. prosince 2010 v 14:33 | Celene |  My diary
ctyrysestry.blog.cz
Takže moji milí čtenáři :D Já opravdu nesnáším hromadná přání, protože jsem toho názoru, že přát se má individuálně a od srdce pouze za předpokladu myslíte-li to vážně a ne jen z nutné povinnosti napsat do statusu "šťastný nový rok všem!" to je tak neosobní a nechápu ještě ty komentáře pod tím "děkuji, tobě taky" ... Ale tak tady je to něco jiného. Chtěla bych vám poděkovat za vaši přízeň, že čtete mé články a i když SB skoro neobíhám a kvůli časové ztrátě se za nimi otočím pouze jednou za čas, chci vyjádřit vděčnost za to, že i za tohoto předpokladu má můj blog své stálé čtenáře, kteří se sem vrací. Všem těmto stálým návštěvníkům a jelikož jsem teď v dobré náladě, tak i náhodným čtenářům, přeji úspěšný a šťastný nový rok 2011 (když se to sečte vyjde vám číslo čtyry o důvod víc, proč chodit na ctyrysestry.blog.cz :D). Samozřejmě přeji takové to klišé typu hodně štěstí, zdraví a lásky, bla bla, ale chci to pojmout trochu osobněji :-)
Táákže :D :

Ať se vám všechno v novém roce daří,
ať vám doma i v jídelně dobře vaří.
Ať z vašeho snění,
všechno dobré ať se splní.
Přátele jen ty pravý,
ať jste v celým roce zdravý.
Obvykle to bývá riskantní sázka, 
ale ať k vám zavítá i láska.
Krásný nový rok 2011
vám přeje Celene

PS: Věřte, že tento rok bude úspěšný ve všech ohledech. Záleží jen na vás ;-)

Hula hop...

26. prosince 2010 v 19:59 | Celene |  My diary
ctyrysestry.blog.cz
No... Nějak už mi došla slova... Chtěla bych se konečně posunout dopředu a přestat si to furt omílat v hlavě. Tak úplně se mi to nedaří :( Hodně přemýšlím nad novým rokem, jak skvělý bude a v čem bude lepší než rok minulý a kolik skvělých věcí mě čeká, ale do těch představ budoucích se mi vždycky vmísí myšlenky na věci minulé... Když už mluvím o té minulosti, tak si to trochu zrekapitulujem :D Pokud ovšem v půlce článku opět nenaznám, že je to až moc upřímný na to, aby se to dalo veřejně publikovat :D
V letošním roce jsem poznala spoustu nových jmen. Některá v mém životě vydržela krátce, jiná déle a pár jmen tam zůstává doposud. Rozhodně tam ale nebylo jen to dobré, tento rok jsem se musela vyrovnat s nemalou ztrátou. Vše má svůj rub a líc. O jednu kamarádku jsem přišla, ale naproti tomu jsem získala pár nových a o to víc si jich vážím. Přátelství je křehká věc a bohužel ho někdy vnější okolnosti ukončí dřív než by obě strany chtěly. 
Pak je tu člověk, který v letošním roce můj život hodně ovlivnil. Napsala jsem o něm nejeden článek a nejednu báseň a nespočítám kolikrát se jeho jméno opakuje v mém deníku. Přesně si pamatuji datum, kdy jsem s ním byla prvně sama. 13.4.2010... Pamatuji si to jako by to bylo včera a i když mi to trvalo než jsem si to připustila, od toho dne jsem do něj byla blázen. A tohle je přesně ta část článku, ve které se rozhodnu, že je to až moc informací, které by se neměly psát veřejně. Takže to zkusím zestručnit... Hodně dlouhou dobu jsem se trápila, že nemůžu být s ním. Byla jsem vděčná za každou chvilku, kterou jsme spolu strávili a vždy, když už se blížil čas vrátit se zpět jsem okamžitě zesmutněla...
Pak přišly prázdniny. Nejlepší prázdniny, co jsem kdy zažila :-) Občas to bylo docela dlouhý, ale strávila jsem úžasný dva týdny s mou nejlepší kamarádkou a úžasný tábor s úžasným dobrodružstvím... :-)
Vrátila jsem se do školy a začínala vnímat, že vztahy se mění... A tady se omlouvám, ale *část textu chybí* . Nelituju toho, že se to stalo. Lituju toho, jak to skončilo. Ale to už asi nezměním. 
Ke konci roku se stalo ještě něco, co bych měla zmínit jako významné. Do mého života se vrátil někdo, koho jsem tam celý rok nechtěla znovu pustit. Odmítala jsem to, zavírala před ním dveře a najednou ho uvítám s otevřenou náručí. Nechápu se. Vím jediné... A to, to že to chci zkusit znova. Třeba to v příštím roce konečně vyjde ;-)

Není nad to si před Štědrým dnem hezky pobrečet :'-(

23. prosince 2010 v 11:24 | Celene |  My diary
ctyrysestry.blog.cz
Bože :'-( To mám snad za trest... Co jsem komu udělala?? :'-( Od včerejška mě šíleně bolí břicho a prášky teda moc nezabírají... Ráno jsem byla u zubařky a musela jsem přežít příšernej rentgen a pak mi vrtala zuby. Odcházela jsem z ordinace a minimálně na pět minut jsem se musela zavřít na záchod a vybrečet se. Osušila jsem slzy a šla do města. Jen co jsem opustila čekárnu slzy se začaly drát z očí nanovo. Tentokrát to nebyla už jen fyzická bolest. Na povrch se vydrala ta bolest, co jsem dusila uvnitř. Celou cestu jsem se snažila zadržovat slzy, i když to šlo těžko. Pak na cestě domů jsem se zastavila u rybníka. Pořád to bolelo a slzy se mi kutálely po tváři dolů. Chvilku jsem si tam dřepla a koukala na zamrzlý rybník a nechala slzy téct. Pak jsem se zvedla, že to už by stačilo. Šla jsem pár kroků a v hlavě se mi hýřily vzpomínky. A ze všech vzpomínek se mi vybavily zrovna ty na něj. Zalapala jsem po dechu a musela jsem se chytit nejbližšího sloupu, abych neupadla. Slzy už se nekutáleny, doslova se mi draly z očí a já propukla v až hysterický záchvat pláče. Už to prostě nešlo zadržet. Vrátila jsem se na své původní místo, znova si dřepla a nechala jsem tomu volný průběh, ty slzy prostě musely ven. Brečela jsem si do dlaní a cítila neuvěřitelnou bolest. Bylo mi trapně, když šel někdo kolem a 100% musel slyšet ty moje hysterický vzlyky, ale jelikož se ani neotáčel a šel v klidu dál, ani jsem to moc neřešila a brečela dál...
Proč? Proč mi to udělal? Dostávám se do další fáze. Vztek, nenávist a obviňování. I když už to je týden a půl, co jsem se rozhodla udělat za tím tlustou čáru, až teď mi to došlo. Vybavily se mi ty krásný vzpomínky, tak šťastný, radostný, veselý a upřímný. A pak ta myšlenka na to, že to bylo všechno jenom lež a že už to skončilo, že už se to nikdy nevrátí. A v tu chvíli jsem se musela chytit toho sloupu, abych to ustála. Nejhorší je, že doma nemám tady nikoho, kdo by mě přivedl na jiné myšlenky, takže moje myšlenky se automaticky točí kolem toho, co bylo a pak se musím potácet s takovýmito stavy. Už chci být ve škole na intru. Mít tam svoje kamarádky. Ty co mě podrží, obejmou mě a řeknou, že to bude dobrý. Že tohle se prostě stalo, že je konec, ale že to je dobře. A že tu jsou pro mě. Ještě 10 dní... Nejsem si jistá jestli to psychicky vydržím a nesložím se do té doby... Bože... :'-(

Vánoce se blíží, nálada se sníží...

22. prosince 2010 v 18:05 | Celene |  My diary
ctyrysestry.blog.cz
Letos ty Vánoce nějak vůbec neprožívám. Nejvíc ze všeho bych chtěla, aby ty prázdniny co nejrychleji utekly a já byla zase zpátky na intru mezi svejma. Hrozně moc se těším na novej rok, až budu konečně zase s nima :-) A 7.ledna máme ples, půjdu tam se ségrou <3 Hrozně moc se těším :-)))
Dáváte si do novýho roku předsevzetí? Já mám jedno... Být šťastná :-) Snad to vyjde... Hrozně moc bych si to přála...

People (2010) (4)

22. prosince 2010 v 17:46 | Celene |  Photoshooty 2010
 Z tohoto photoshootu je na blogu už opravdu hodně fotek ale všechny jsou v MQ a v podstatě jsou i všechny popsané. Zde je pár, které jsou také v MQ, ale nejsou ničím potagované. Už by se konečně mohly objevit ve větší kvalitě :(

imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

Smoking a bong with friends at her house 28/11/2010

22. prosince 2010 v 17:45 | Celene |  Candids 2010
Hm zajímavé fotky, raději no comment

imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com


At the New Orleans Saints Football Game 12/12/2010

22. prosince 2010 v 17:42 | Celene |  Candids 2010
imagebam.com
imagebam.com imagebam.com imagebam.com
imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com
více fotek v celém článku: