29/1/2018 Three months later...

29. ledna 2018 v 14:05 | Celene |  My diary
OMG, OMG, OMG!! Čtvrt roku bez blogu? ČTVRT ROKU?! Nooo, to zas budu muset dohnat ty promo resty jak minule :D Budu hodně vycházet z předešlého článku, bude to tak vtipnější. ;D Oncerský sraz byl pro mě osobně celkem zklamáním, protože moje účast trvala asi 30 vteřin a tím to haslo. K tomu bych se asi více nevyjadřovala. Od té doby jsem se bohužel k tomu, abych vytáhla pastelky nedokopala, ale koupila jsem si další troje balení pastelek. A brzy je konečně vyzkouším! Jen, co vyřeším pár věcí. Jinak včera to byly dva týdny, co mě Juls vyzvedla v Praze na letišti. Je to zvláštní. Zvláštní je, že mi to přijde tak normální. Divný je, že mi sem se pořád nezbavila toho, že reaguju v angličtině. Den po příletu do země jsem šla do KFC na Václaváku, nějaký týpek mi podržel dveře a ze mě automaticky vypadlo "thank you!". Jesus!! :D Vidíte?? I teď jsem to napsala anglicky, god :D Hmm, uvidíme, jestli tenhle vedlejší účinek pobytu v USA odezní :D


Ukázalo se, že rodina není tak skvělá, jak jsem si myslela. Je to dost jako randění na střední škole, zprvu máte růžový brejle a všem okolo vykládáte, jak je dotyčnej mega boží a úžasnej a jak ho děsně milujete a po pár týdnech zjistíte, jakej to je č*rák... Kurzy na School of Visual Arts začaly minulej tejden 22.1. Do ČR jsem se vrátila 14.1. NASERE. Nevadí, najdu jinej způsob. Fakt mě mrzí, že jsem neměla možnost žít na Manhattanu. Teď si říkám takový to klasický coby kdyby, ale stejně už nic nezměním. Ano, mrzí mě to. A zároveň jsem smířená. Teď po dvou týdnech v ČR mi přijde, jako by to všechno byl jenom nějakej sen a jako bych nikdy neodletěla. Ano, je mi to líto. Původní plán byl, že tam budu 2 roky a jsem zpátky po 4 měsících. Bohužel to ale nebylo takové, jak jsem si to představovala. Opravdu jsem neměla štěstí na rodinu. Možná jsem byla moc horlivá, a i když jsem na svou první rodinu při výběru čekala 4 měsíce, teď si říkám, že sem měla čekat ještě dýl. Njn, tlak rodiny... Ale možná je to tak lepší. Dostalo mě to do Prahy. Teda dostane. Pořád na tom pracuju. Byla jsem v ČR 10 dní a za tu dobu jsem stihla 6 pohovorů, z toho na 4 mě chtěli a na pátý pořád čekám, jak se rozhodne. Jako vždy preferuji poslední zmíněnou možnost... Byla bych fakt šťastná, kdyby to klaplo, ale i kdyby ne, tak pořád budu šťastná s možností B, protože ta je taky super :)


Návrat do Prahy ve mě vyvolává skvělý pocit. Skvělej pocit byl, když jsem přišla do toho KFC a mohla jsem si dát střední kafe za 49 korun!! Říká se, že "v Praze je draze", ale po New Yorku je to hooodně levnej kraj :D Konečně si budu moct finančně dovolit zajít do kina i do divadla, můžu jít do muzea a klidně bych si mohla dovolit i nějaký ten kurz. Jsem nadšená a hrozně se těším na život v Praze! :) Včera jsem to konečně dala po dvou týdnech v zemi vědět zbytku mého příbuzenstva, pořád to nevěděli všichni. Naštěstí to prý podle tátovy sestřenice vzaly v pohodě a že chápou všechno, co sem jim napsala. Strašně se mi ulevilo. Všechno má svůj důvod. Americkej sen tím pro mě nekončí, beru to jen jako krátkou exkurzi. Já se dostanu zpátky, nebojte! :D Ale teď se vážně těším na pohodový život v Praze bez každodenního vytírání zadku skoro sedmiletý holce, která celou dobu trapně žvatlá a vydává zvuky jako čtyřletá. Po au-pair experience zvažuji, jestli vůbec kdy chci být matkou. Pokud ano, tak to dítě bude mít solidní vojnu a pokud fakt budu žít v USA, asi se pak na 18 let vrátím zpátky do ČR, protože ten výchovnej přístup, co jsem měla možnost zažít ve dvou rodinách v USA, je fakt šílenej a na hlavu postavenej.


A ještě něco jsem chtěla zmínit. Někoho. Teď jsem si projela svoje diary rok zpátky a je to fakt skoro přesně rok, co jsem psala o nějakým chlapovi :D Všechny diary jenom o přípravě pobytu do USA a o tom jak mám debilního šéfa :D :D Což mě jenom utvrdilo v tom, že sem se rozhodla správně, když jsem odmítla další práci v kanceláři :) Takže v listopadu se mi v mým životě objevil další chlap. Chvíli jsem si myslela, že by mohl být významnej, ale pak beze slova zmizel. "Vstal z mrtvých" a ozval se mi 3 dny před mým návratem do ČR. 3 dny před odletem se nám podařilo spojit se online. Že mi chce všechno vysvětlit. Informovala sem ho, že za 2 dny se vracím do ČR. Den před odletem jsme se sešli. Z Harlemu za mnou přijel veřejnou dopravou až do naprostý díry na Long Islandu, kde ta doprava nebyla zrovna dvakrát easy. Ptal se mě, co může udělat pro to, abych tam zůstala. Já ze srandy "you can marry me, haha :D" (můžeš si mě vzít) a on na to "ok, let's getting married!" (ok, pojďme se vzít!" a já jen "what?" (cože?) :D :D Je to jako když před nejlepší kámoškou něco bez rozmyslu plácnete a ona se toho chytne "ale to vůůůbec není špatnej nápad" a z plácnutí bez rozmyslu se pak stane legendární zážitek. Jen by mě nenapadlo, že by to takhle mohlo fungovat s manželstvím :D Ze začátku sem to brala a pořád se snažím brát to s nějakou rezervou... Zatím je to 2 týdny, co jsem pryč (zpátky?) a pořád jsme v kontaktu. Předevčírem jsem od něj dostala nádhernou hlasovou zprávu ♥ Ano, snažím se to brát s rezervou, ale lehce v tom lítám. Někdy na přelomu února/března by za mnou měl přiletět. A říkal, že i s prstenem. Připraveni na mezinárodní lovestory? :P
 

25/10/2017

25. října 2017 v 17:46 | Celene |  My diary
Tak jsem konečně dohnala všechny resty na blogu týkající se promo rubrik! Taky jsem konečně aktualizovala menu vlevo. Všimněte si v News!!, že se blíží další oncerský sraz, kde bohužel nemůžu být osobně, ale holky mi slíbily, že mi zajistí účast online přes skype :))) A taky si můžete všimnout, že jsem se konečně dokopala k tomu, že jsem vytáhla pastelky a začala makat na Izzy. Už se nemůžu dočkat, až to budu mít hotový, bude to pecka!! :)) Jinak včera to bylo sedm týdnů, co mě Juls v Praze vysadila na letišti a poslala mě vstříc New Yorku. Pořád si to nějak nemůžu uvědomit. Sice každej den mluvím se svou hostitelskou rodinou a hlavně dítětem anglicky, ale tak nějak mi to přijde úplně normální.


Rodina je skvělá, fakt sem zapadám. Jsem vděčná, že jsem tady. Malá je úžasná. Vždycky přijde s nějakou hláškou, kterou to totálně zabije. Jako například "Did you lived with your husband in Czech Republic?" (Žila si v České republice se svým manželem?"), sem chytla takovej výtlem, že sem málem spadla ze židle :D :D :D :D Moc toto. Jinak základní poznatek u USA je, že pro au-pair je Amerika KURVA drahá. Tak drahá, že to slovo nemůžu ani vyhvězdičkovat, protože by to dostatečně neodpovídalo. Původně jsem měla v plánu, že každou sobotu a neděli budu trávit v NYC. (Připomínám, že jsem na Long Islandu.) NYC mám 35 minut vlakem, ale vlaková zastávka je 40 minut pěšky od domu. V přepočtu na český koruny zpáteční jízdenka stojí 380 korun, což je necelých 18 dolarů. Za dva dny by to bylo skoro 40 dolarů. Týdně beru 195.75 dolarů, taaakžeee... Jsem byla nucena přehodnotit priority. Tahle rodina je skvělá a fakt je miluju, ale příští rok chci prostě bydlet na Manhattanu. Navíc jsem objevila úžasnou školu - School of Visual Arts - a mají hromadu úúúúžasnejch kurzů na režii, filmování, ilustraci, na všechno! A jsou to večerní kurzy, ale musím si vybrat jen dva a ještě jsem limitovaná, že některý dny host dad pracuje v Bostonu a máma se vrací pozdě, takže tyhle dny padaj. Kdybych byla na Manhattanu, tak je po problému.


Mohla bych chodit na všechno. Jo a jeden takovej kurz ilustrace stojí 400 dolarů. Režie 510 dolarů. Filmování 780 dolarů. Vstup do muzea 36 dolarů. Lístek do kina 15 dolarů. Udělejte matematiku a srovnejte si priority. Chcete se celý rok jenom bavit? Chcete si doplnit kvalitní vzdělání? Nebo šetřit peníze zpátky do Česka? (Kdo se tady chystá zpátky? :-O) Takže asi tak. Na jednu stranu jsem asi ráda, že sem na předměstí uprostřed ničeho a do centra to mám 40 minut pěšky (není to totiž vůbec motivující nikam chodit, takže hodně ušetřím). V NYC jsem byla za těch sedm týdnů jenom třikrát. A co je zatím největší topka ze zážitků z Ameriky, tak to je to, že sem potkala silný jádro castu Shadowhunters! Kat (Clary), Matt (Alec), Alisha (Maia) a Isaiah (Luke)!! ♥♥♥ A nejlepší část na tom je, že zadarmo. Což si zaslouží samosebou samostanej článek s fotkama :))) Sem strašně nešťastná z toho, že na novou sérii musíme čekat až do dubna. A btw. Matt je v reálu vážně fešák ♥ Zbývají mi tři hodiny volnýho času a ještě musím zařídit pár povinností v péči o dítě, takže zatím ahoj a já se ozvu zase příště :))

 



NYC #02

25. října 2017 v 16:31 | Celene |  NYC ♥



NYC #01

25. října 2017 v 16:20 | Celene |  NYC ♥

You have me.

25. října 2017 v 16:16 | Celene |  Animace Shadowhunters

"Teď máš nový život."
"Máš mě."
"A to se nezmění."

Další články


Kam dál